Sestry Brožkovy
Do letošních Skrýší jsem zbytečně investoval. S předstihem jsem si
koupil uzavíratelné fólie v předtuše obvyklého překonávání Berounky
plaveckým způsobem. Leč pohled na závodní prostor, jenž měl tentokrát
nejmenší závodní plochu - cca 30 km2 - mi řekl, že vlhko se výš než nad
kotníky nedostane.
Závod se od těch předchozích nejvíce podobal normálnímu orienťáku.
Obvyklá vzdálenost mezi kontrolami byla jeden kilometr. Bodové
ohodnocení kontrol odpovídalo práci s kružítkem. Ty nejbližší byly za
bod, ty nejvzdálenější za pět. Prozřetelně jsem volil oběh zleva. To
byla, myslím, lepší volba, protože ty kopce jsem měl v úvodu a závěr už
jen po rovině a z kopce. Že neoběhnu úplně všechno, mi bylo jasné. Kvůli
umístění na bedně sem nejezdím. Třeba s takovým Tomášem Kamarytem -
nakonec druhým - se v běhu můžu rovnat těžko.
Na trati jsem neměl
zásadní problémy, tedy až na pár dohledávek dohromady tak za deset
patnáct minut. Obavy jsem měl z tříbodových kontrol 9 a 17 v členitém
terénu severně od Krkavce. Ty jsem ale našel na první pokus, a to jsem
šel prakticky rovně. Dobře jsem se zapráskal v polovině opticky
jednoduchého postupu mezi čtyřbodovými kontrolami 15 a 4. To jsem tam
okolo chatek podlézal trnky prodíral se roštím a skládkami. V závěru už
jsem jen vyzobával dvojky a jedničky.
U k. 21 v mokrém prostředí u
vodoteče jsem se stal terčem obdivu turisticky vyhlížejících účastníků
Skrýší. Ti šli opatrně po drnech, aby si nenamočili, kdežto já to bral
rovně bažinou. "Podívej se, to je borec, takhle se to má běhat," slyšel
jsem za zády. To mne zrychlilo a stihl jsem ještě jednu jedničku č. 18 u
rybníků. Po doběhu mne ale braly křeče.
Čekání na vyhlášení jsem si
zkrátil pozorováním odrostlých hochů ze Sparty Praha. Ti pojali nápad
podiskutovat si se dvěma rusky hovořícími dámami, které tam dorazily s
malými dětmi Tématem nebyla anexe Krymu či situace na východě Ukrajiny,
ale přednáška o škodlivosti kouření. Výsledkem bylo pár pivem politých
Sparťanů i obou dam. Ty se pro orientační disciplíny určitě nenadchly.
Výsledné páté místo mezi kompasisty mne celkem překvapilo. Skončil za
mnou třeba loňský vítěz Vláďa Mezník z Berouna nebo nezničitelná Magda
Horová. Té jsem dal jen jeden bod. Dva první to oběhli úplně všechno.
Vítěz dokonce pod tři hodiny dvacet. Třicet let navíc je už prostě znát.
Ale nebudu naříkat. Už jsem chtěl pomalu na těchto distancích končit,
ale možná to o rok odložím.
