čtvrtek 27. března 2014

Páté místo ve Skrýších zajistilo Ivo Lohrovi vítězství v Pražské zimní lize


Pražská zimní liga je série netradičních orientačních závodů v okolí Prahy. Letos jich bylo celkem 18 a účastnilo se přes 1000 závodníků. Ivo vyhrál o dva body!

Ivovo výkony komentuje Pepa Milota: "Podíval jsem se na Iva Lohra - ten mne opravdu fascinoval - šel pro mne naprosto nepředstavitelné postupy z 19 na 4 kolmo dolů a ze 7 na 8 kolmo nahoru. O tu vodu nejde, ale o ten šílený svah. Já jsem jednu chvíli nevěděl jak se vůbec z 19 dostanu k řece. Rovně dolů bych si netroufl ani s horolezeckou výbavou. Víš, že díky bodům ze Skrýší se stal vítězem ročníku Pražské zimní ligy? Vyhrál o pouhé dva body. Tu sestavu, co skončila za ním, bych si já vytiskl na věčnou památku. Třeba Kozák, Hanslián, Hynek Urban,  Kazda, Losman... Že mají míň závodů? Jejich chyba."



A jak viděl letošní Skrýše Ivo Lohr

Strategie po zhlédnutí zákresu byla dosti nejasná,ale také jsem se trochu přikláněl k velkému okruhu jako Pepa Milota. Stále jsem počítal ty nešťastné délkové metry a nějak jsem se tam nemohl srovnat.Proto jsem se po startu vydal samozřejmě na sever na 18.-20,ale pak jsem  změnil plán a místo 14.-2. vyrážím na 1.

Potom klasika pěkné dlouhé přeběhy,krásně to utíká,počasí takové akurátní,nemusím se tolik občerstvovat.To co jsem vydělal na zkrácení trati si užívám na 8. pak už jsou tu (promiňte ale v tu chvíli je nazývám motorové myši), jsou mladý houževnatý a některý působí až strojově.Mají ale někdy problém s dohledávkou, a tak se stále držím na dohled,což se hodilo hlavně na 9. kde se dalo při špatné konstalaci pěkně tratit. 


No a potom postup 19.- 4. Už na startu jsem věděl, že jdu přes vodu,proto valím ze stráně dolů, obhlížím břeh a kde se dělají peřejky začínám zdolávat vodní tok. Vody skoro celou dobu po kolena,až posledních pár metrů sahá nad pupíček, jsem rád, že příruční zavazadlo držím v ruce a tak ostalo suché a i jeho obsah. 


Potom jsem chtěl razit na 16.,ale postavili mi do cesty domky se zahrádky a žádná myší díra mezi ploty,proto volím nejdřív 17. a potom 16...čas byl celkem obstojný a tak volím místo 16.-23.-24-10. postup na 5. potom 7.-6.  


Namlsán předchozím docela snadným brodem vstupuji po druhé do stejné řeky,voda po pás, po pár krocích se propadám,voda stoupá, ale zdárně tok zdolávám se zářezem někde nad prsíčky. Do kopečka se pěkně prohřeji a následuje sled 12.-11.


Potom mělo následovat přesunutí přes ostrov na druhou stranu a sebrání 26. Je ale zajímavé, že čím blíž prameni tím větší hloubka, a tak po pár krocích, kdy má ústa končí pod vodou, ruce s mapou a batohem, v kterém se ozývá budík nad vodou se otáčím a zpět na břeh. Po padesáti metrech se pokouším dostat přes vodu znovu,ale opět neůspěšně a ruka s mapou musí pomáhat, abych se dostal ke břehu a neutopil ten vyřvávací mobil. Nakonec se daří dostat až ke břehu, mapa bez kontrol, které uplavali s proudem. 



Zde se Ivo snažil nadvakrát marně překonat Berounku, stejně jako Tielk.
Pro příště, od severu se na ostrov dá přebrodit do pasu..

Já musím svádět nerovný boj s časem a vím, že prohrávám,protože ten v tom batohu mi každých 10 min. to dává jasně na srozuměnou.Jsem rád, že se dostávám na žlutou Pod Vysokou a do cíle je to už jen o přemlouvání sebe sama. Nakonec to ale dopadlo víc než výborně,chtěl bych poděkovat  všem, co to měli na triku, a všem co se zůčasnili. Ještě jednou děkuji  


Ivo Lohr s Vlkem



28,5 km, 2,5x přes řeku